Německo

Pád Reichstagu

Méně známá verze fotografie "rudého praporu nad Reichstagem" zachycuje sovětského vojáka Alexeje Kovaljova 2. května 1945.

Symbolem sovětského vítězství v bitvě o Berlín se stala rudá vlajka na střeše Říšského sněmu. K jejímu vztyčení museli rudoarmějci překonat úpornou obranu, jejíž páteř tvořili příslušníci Waffen-SS
Hs 123

Pilot letounu Hs 123 mohl měnit otáčky motoru, díky čemuž pak pohonná jednotka vydávala zvuky podobné kulometné palbě

Povedený stroj měl ale poněkud konzervativní konstrukci - mimo jiné se jednalo o dvojplošník s pevným podvozkem
Reichstag

Dobytí Reichstagu mělo symbolizovat porážku nacistického Německa a zároveň ukázat rozhodující podíl Sovětského svazu na ukončení války.

Symbolem sovětského vítězství v bitvě o Berlín se stala rudá vlajka na střeše Říšského sněmu. K jejímu vztyčení museli rudoarmějci překonat úpornou obranu, jejíž páteř tvořili příslušníci Waffen-SS
Ju 188

Navzdory svým poměrně vysokým kvalitám se Ju 188 ve výzbroji Luftwaffe nikdy příliš nerozšířily

Povedené bombardéry Junkers Ju 188 nasadila Luftwaffe také v roli torpédových bombardérů v boji proti spojeneckým lodím
Alfred Jodl, Albert Speer a Karl Dönitz

Tři z členů flensburské vlády – Alfred Jodl, Albert Speer a Karl Dönitz po svém zajetí Spojenci

Dönitz se v posledních dnech války snažil při vyjednávání se Spojenci hrát o čas a jeho loutková vláda bezmocně přežívala ještě dva týdny po kapitulaci

Stránky

reklama