Narvický štít: německé znamení cti

10.9.2015 – Viktor Grossmann
Německá armáda velmi dbala na patřičné oceňování zásluh, které vojáci získali v tuhých bitvách. Jedním z nejcennějších vyznamenání byl rukávový štítek známý pod označením „Narvikschild“. Jak toto atypické vyznamenání vypadalo a za co se udělovalo?

V průběhu tuhé bitvy o Narvik (duben až červen 1940) musely německé ozbrojené síly svést boje v mimořádně nehostinných podmínkách. Tato operace navíc měla pro německou armádu příchuť nezvyklé improvizace, protože horské myslivce tu podpořili rovněž námořníci ze zničených či poškozených lodí.

Výkony ozbrojených sil si vyžadovaly podle Hitlerova mínění zvláštní ocenění. Dle diktátorem podepsaného výnosu vznikl „v upomínku na hrdinný boj, který v Narviku vítězně svedly v pravém bratrství ve zbrani bojující jednotky pozemní armády, námořnictva a letectva“ rukávový štítek, pro který se později vžilo jméno Narvikschild – Narvický štít. Zřizovací listina specifikovala jeho nositele i další podmínky: „Narvický štít bude udělen všem příslušníkům Wehrmachtu, kteří se čestně podíleli na vylodění v Narviku či na bojích Skupiny Narvik. Udělení provede z mého pověření vrchní velitel skupiny Narvik, generál horských jednotek Dietl.“

Myslelo se také na mrtvé

Okruh nositelů byl tedy vymezen pouze na bojovníky o Narvik, nikoliv jiné oblasti v Norsku: „Bojovníkem o Narvik je jen ten, kdo byl v době od 9. 4. do 9. 6. 1940 24.00 hod. pod velením vrchního velitele Skupiny Narvik nasazen pro účel boje, průzkumu nebo zásobování v bojové oblasti mezi Riksgränsen–průsmyk Oalge–Gratangsboten včetně–Ofocen–východní okraj Skjomenu– Norddalen, nebo ve vzduchu nad tímto prostorem.“

Několikrát prodlužovaná lhůta na podávání návrhů k udělování skončila až na konci ledna 1942.  Svůj štít obdržel jako první z Hitlerových rukou v březnu 1941 generál horských myslivců Eduard Dietl, ale další "horáci" i ostatní vojáci, letci i námořníci museli čekat – odměna totiž „zamrzla“ společně s parníkem ve štětínském přístavu. V červnu toho roku se konečně rozdělovaly další štíty. Horští myslivci 3. horské divize obdrželi 2 338 kusů, vojáci od 2. horské divize pak 206. Velení celkem rozdalo 8 577 Narvikschildů včetně 681 „in memoriam“. Dekorovaný voják dostal ke svému štítu rovněž patřičný doklad potvrzující oprávněnost  nošení. 

Varianty vyznamenání

Narvický štít se vydával ve dvou verzích – pro námořníky (zlacený) a jednotky pozemní armády (stříbřený). Líc nese samotný štít s nápisem „NARVIK“, pod ním se ve větším poli nachází letopočet 1940. Dvojčíslí však rozděluje stylizovaná alpská protěž jakožto symbol jednotek horských myslivců generála Eduarda Dietla.

Účast námořnictva na bojích připomíná lodní kotva s kusem lana, překřížená dvoulistou vrtulí jako symbolem letectva. Celek erbu převyšuje říšská orlice se svěšenými křídly, jež drží v pařátech dubový věnec s hákovým křížem. rubová strana nenesla žádné zpracování. Narvikschild se jako všechny další rukávové štíty nosil přišitý v horní části levého rukávu uniformy. 

Foto, ilustrace: 
http://images24.fotosik.pl/
Zdroj: 
VOJSKA - Němečtí horští myslivci
reklama