Francouzské stíhačky Bloch MB.151 a MB.152: Nejhorší poměr vítězství ke ztrátm

Silnou střeleckou výzbroj a odolnost draku u blochů eliminovala nedostatečná obratnost a nespolehlivost systémů. Německou invazi zastavit tyto stroje nedokázaly
Bloch MB 151
Bloch MB 151

Bloch MB 151. V řadové službě se stíhačky MB.151 a MB.152 jevily jako velmi nespolehlivé

Nejrozporuplnější stíhačku moderní konstrukce z výzbroje francouzského vojenského letectva období 1939–1940 před stavovaly Blochy MB. C1MB.152 C1. Bojová hodnota těchto strojů, zařazovaných k útvarům od léta 1939, značně kolísala podle doby, kdy byl daný exemplář vyroben.

První vyprodukované letouny na tom byly v tomto ohledu velmi špatně a za plně bojeschopné šlo označit zhruba dvě pětiny z celkového množství vyrobených blochů!

V typu letounů se koncentrovala většina problémů francouzského leteckého průmyslu: pomalý náběh sériové výroby, opožďování dodávek kvůli chybějícím dílům, vyprodukování značného počtu po technické stránce nedostatečně dotažených strojů a neustálé předělávky.

Na začátku poměrně klopotného vývoje stály specifikace z července 1934 a prototyp zalétaný 4. května 1937 (úvodní pokusy o zálet v červenci 1936 skončily neúspěšně). Vzniklo 700 sériových strojů MB.151 a MB.152. Z obou verzí byly početnější a také celkově kvalitnější Blochy MB.152 C1.

Bloch MB.152 C1

  • Rozpětí: 10,54 m
  • Délka: 9,10 m
  • Vzletová hmotnost: 2 748 kg
  • Max. rychlost: 504 km/h
  • Dostup: 10 000 m
  • Dolet: 580 km
  • Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Gnome-Rhône 14N25 či 14N49 o 794 kW
  • Výzbroj: 2× 20mm kanón, 2× 7,5mm kulomet
  • Osádka: 1 muž
  • Uživatelé: Francie, Německo, Řecko

Kvůli znatelnému podmotorování se i relativně nejhodnotnější stroje z posledních výrobních sérií vyznačovaly celkovou těžkopádností. Výkony kolísaly podle motorů, typu užitých vrtulí i tvaru krytů pohonné jednotky (motory prvních sériových strojů se totiž přehřívaly a tvar kapoty se poté měnil). Mezi nepopiratelné klady MB.152 C1 náležela pevná konstrukce, velmi odolná na poškození, slušná akcelerace ve střemhlavém letu a zejména těžká výzbroj.

Během bitvy o Francii do kabin MB.151 i MB.152 usedali také čs. piloti. Stroje MB.151 řeckého letectva zasáhly do bojů s italským i německým letectvem. Určité množství původně francouzských strojů použila po obsazení zbytku Francie v listopadu 1942 k výcviku Luftwaffe.

Autor: 
Miroslav Šnajdr
Foto, ilustrace: 
Autor: neznámý – http://www.flickr.com/photos/sdasmarchives/4823760349/, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25453804
Zdroj: 
Válka REVUE Speciál - Letouny 2. světové války
reklama